Historický úspěch českého týmu na soutěži Vis East

Tým naší fakulty získal na Vis East v Hongkongu v březnu letošního roku nejen čestné uznání za podání jménem navrhovatele, ale také obsadil třetí místo mezi odpůrci (dosáhli remízy s týmem z Vis Moot Mnichov)! V konkurenci 110 týmů to je úžasný úspěch. Se členy týmu, a to jmenovitě Ondřejem Bertou, Otou Cuřínem, Adamem Crhákem, Josefínou Landovou, Ladou Reisnerovou, Adamem Vaňkem a Johankou Žižákovou, jsme diskutovali o přípravě a účasti v tomto moot courtu. Toto období bylo spojeno s určitou časovou a logistickou náročností, včetně absolvování premootů a cestování po celém světě. Avšak zkušenosti, zážitky a kamarádské vztahy, které během tohoto období získali, za to jednoznačně stály.

I když od vašeho úspěchu uplynula jistá doba, dovolte mi, abych vám přesto pogratuloval. Mohli byste shrnout vaše výsledky?

Lada: Našemu týmu se povedl naprosto mimořádný úspěch, když jsme jako první český tým v historii získali třetí místo za písemné podání za stranu žalovaného v rámci soutěže Vis East. Jedná se o vůbec první případ, kdy český tým obsadil některé z prvních třech pozic ve kterékoliv kategorii v rámci soutěží Vis Moot nebo Vis East. Tento úspěch byl dále podtrhnut čestným uznáním za podání žalobce. Kromě úspěchů v rámci písemného kola se týmu podařilo prokázat i kvalitu ústní argumentace na přípravných turnajích (Premootech). Největší úspěch v tomto ohledu zaznamenal tým na Premootu ve Vídni, kde obsadil první příčku mezi týmy. V rámci přípravy se tým zúčastnil dalších 12 Premootů, během kterých se umístil na 2. místě v Brně a Erlangenu, 3. místě ve Stockholmu a v elimination rounds v on-line Premootu Al Cancun – Mexiko. Mimo jiné v rámci třech Premootů obdrželi členové týmu Adam Crhák a Ota Cuřín ocenění za nejlepší řečníky.

Jak jste se o soutěži dozvěděli? 

Johanka: O soutěži jsem se dozvěděla ještě před nástupem na fakultu prostřednictvím kamarádky, která se Vis Mootu sama dříve účastnila a dodnes působí jako skvělá mentorka pro současné mooties a podílí se na organizace pražského premootu. Já osobně jsem se zúčastnila ještě FDI Moot Courtu, který probíhal těsně před vypuknutím Visu.

Dle čeho byl ustanoven váš tým? Sestavili jste jej z kamarádů/spolužáků nebo jste se poznali v rámci předmětu, který studenty připravuje na moot courty a byli jste koučem přiřazení do „party”?

Lada: Výběr probíhá skrz volitelný předmět. Přihlásíte se při zápisu do letního semestru a podle participace během semináře a vašeho zájmu vyberou koučové nový tým.

Johanka: Já jsem dobře znala jen jednu členku našeho týmu a pár dalších členů pouze velmi zběžně právě skrze přípravný předmět. Během celé soutěže se z nás však stala druhá rodina a stále se pravidelně vídáme. 

Adam: Ostatně trávíte spolu zejména v druhé polovině soutěže tolik času, že se nejde neskamarádit (smích).

Vybírali jste si kouče? 

Adam: „Koučovský tým” se vždy skládá z bývalých účastníků soutěže, kteří se chtějí aktivně zapojit. Pěti až šestičlenný koučovský tým si pak vezme pod křídla daný ročník, intenzivně jim se vším pomáhá, jezdí s nimi na premooty apod. Kromě toho většina bývalých účastníků Visu působí jako mentoři, kteří nám poskytují feedback k písemné části soutěže. 

Letošní ročník se po třech sezónách konal prezenčně. Přihlášených týmů bylo v rámci Vis Moot 378 a Vis East 111. Jedná se o rekordní počet?

Ondra: Ano, soutěž každý rok roste v počtu přihlášených týmů – stoupá její oblíbenost a prestiž. Jedná se o druhou největší moot courtovou soutěž na světě. Fakt, že se soutěž konečně konala prezenčně byla dalším impulsem k účasti většího počtu týmů.

Měl někdo z vašeho týmu v minulosti zkušenosti s moot courty? A existuje na PF UK předmět, který by na ně studenty připravil?

Adam: Ano, Johanka se již předtím účastnila FDI Moot courtu a ČSPE Evropského Moot Courtu. Lada a já jsme se v minulosti zúčastnili ČSPE také. Na fakultě je přípravný předmět hned k několika mezinárodním Moot Courtům, takže zázemí k tomu existuje. Řekl bych, že co do počtu koučů i výše sponzoringu je na tom Vis Moot u nás nejlíp. To se ale ani v nejmenším nevyrovná podpoře, které se Vis Mootu dostává v zahraničí, zejména v Německu. Tam má Vis Moot takovou prestiž, že v některých univerzitách nahrazuje účast týmu v soutěži diplomovou práci.

Pojďme se blíže podívat na průběh soutěže. Ta je rozdělena do dvou větví: Willem C. Vis Inernational Commercial Arbitration Moot a Willem C. Vis (East) Moot. Tyto soutěže spadají pod jednoho pořadatele? Tým mohl v jedné neuspět a zúčastnit se druhé?

Ota: „Vis East” a „Vis” jsou dvě sesterské soutěže, existují vedle sebe, aby umožnily účast týmům z celého světa. Týmy se mohou účastnit obou, jsou na sobě nezávislé – vedle sebe existují paralelně písemná i ústní kola a jejich hodnocení. Řečníci, kteří se však účastní finálových kol, nemohou reprezentovat svou univerzitu v Hong Kongu i Vídni a musí se tedy jednat o 2 rozdílné dvojice. Je poměrně běžné, že týmy se účastní obou soutěží, a to i v ústní tedy finálové části. 

Soutěž začala vyhlášením problému/případu na počátku října 2022. Od té chvíle začala dvouměsíční lhůta, ve které týmy připravovaly podání za stranu žalobce. Následně týmy obdržely písemné podání od jiného týmu, na které musely odpovědět ze strany žalovaného. S těmito vypracovanými dokumenty jste pracovali v ústních kolech? A jak vlastně probíhá ústní kolo? Vystřídali jste se se všemi týmy?

Ondra: V dokumentech, tzv. memorandech, jsme zpracovali širokou argumentaci k problému. V ústních kolech jsme z této argumentace používali ty nejsilnější argumenty a rozvíjeli je tak, abychom ve 14 minutách zvládli co nejsilněji odprezentovat pozici naší strany. Postupně jsme se od psaných memorand odchylovali, protože argumentace v ústním kole musí být údernější a stručnější, zatímco v písemném kole je prostor argumenty rozvinout na více úrovních.

Lada: V ústním kole prezentují tým vždy dvě osoby – jeden po procesní stránce, druhý po věcné, a střídají se s druhým týmem. Standardně nejprve prezentuje procesní stránku 14 minut Respondent (odpůrce či žalovaný), poté 14 minut Claimant (stěžovatel či žalobce) a poté mají každý 1 minutu na repliku a dupliku. Věcnou stránku nejprve prezentuje Claimant 14 minut, poté 14 minut Respondent a opět mají každý 1 minutu na repliku a dupliku. Strany se mohou ovšem domluvit i na jiném pořadí. Ústní kolo vedou 3 arbitři v čele s předsedou a během prezentace mohou klást otázky – a standardně tak dělají. Ve finále v General rounds jsme argumentovali proti čtyřem týmům.

Mohli byste blíže popsat případ, který jste v rámci soutěže řešili? Co všechno obnášel?

Ota: Letošní případ se zabýval sporem ze smlouvy o prodeji průzkumných leteckých dronů. Řešené otázky zahrnovaly například roli státem vlastněných společností v mezinárodním obchodě, vztah arbitráže a trestního řízení a interpretaci mezinárodních úmluv, nebo i třeba technické rozlišení letadel a dronů. 

Co všechno porota během soutěže hodnotila? Mohlo dojít také k diskvalifikaci?

Josefína: Během pleadingu se hodnotí schopnost podat stanovisko v prospěch klienta, které zahrnuje složité právní otázky, přesvědčivě, úplně a hladce. Soutěžící musí být připraven zodpovědět na jakoukoliv otázku od tribunálu a elegantně převzít slovo zpět. Musí mít bezchybnou znalost casefilu a ukotvit svá tvrzení odkazem na konkrétní důkaz. Kromě obsahových znalostí arbitři sledují i formální aspekty – dodržení časového rámce, udržování očního kontaktu s tribunálem, spolupráci ve dvojici a podobně. Hodnocení arbitrů však není pevně stanovené a někteří arbitři nejsou dostatečně proškolení. Různí arbitři tak v praxi dávají přednost různým aspektům, i když by tomu tak v ideálním případě samozřejmě nemělo být. 

Ještě před velkým ústním kláním probíhají miniturnaje, tvz. premooty, během kterých se univerzitní týmy mohou utkat v ústních kolech s dalšími soutěžícími. Těchto „mini turnajů” jste se také zúčastnili? Jaké jste měli výsledky?

Adam: Účast v premootech je tradice a zároveň jedním z nejlepších způsobů přípravy na finále, ne všechno se dá natrénovat jen v rámci týmu. V rámci přípravy se celý tým zúčastnil dalších 12 Premootů, během kterých se umístil na 2. místě v Brně a Erlangenu, 3. místě ve Stockholmu a v elimination rounds v on-line Premootu Al Cancun – Mexiko. Největšího úspěchu jsme dosáhli na vídeňském premootu, kde jsme skončili první, a to i před vídeňským týmem, který nakonec celou soutěž o dva měsíce později na domácí půdě vyhrál (tehdy na tom bohužel tolik nezáleželo). Na dvou premootech navíc Ota získal ocenění za nejlepšího řečníka, na jednom pak já. 

Zúčastnění se Premootů a ústních kol muselo být náročné z hlediska časového a logistického. Fyzicky jste museli být ve Vídni a v Hongkongu. Jak to bylo s Premooty? Ty také probíhali prezenčně? Cestovali jste po světě i v rámci „miniturnajů”?

Johanka: Část premootů probíhala online (my jsme se například zúčastnili online premootu v Mexiku) a část prezenčně. Období před finále je opravdu velmi časově i logisticky náročné, ale všichni jsme byli srozuměni s tím, že na chvilku jdou naše ostatní závazky stranou a snažili jsme se plně koncentrovat na naši argumentaci. Během prezenčních premootů je zároveň obrovskou devizou možnost setkat se se studenty z celého světa a prohloubit přátelské vztahy uvnitř týmu i mezi celou pražskou „Vis moot family”, to je z mého pohledu skvělá přidaná hodnota. 

Plánujete se zúčastnit dalších soutěží? 

Josefína: Určitě! Vis Moot byl pro mě první moot court. I když je vedle FDI a Jessupu opravdu na té špici moot courtů, takže v porovnání s ním budou ostatní moot courty menší, méně náročné a organizované, neznamená to, že nemají co nabídnout. Naopak. Vis moot je arbitráž a mě obsahově lákají spíše lidskoprávní moot courty jako právě Jessup, Helga Pedersen nebo ICC moot court. Uvidím, co další ročníky přinesou. 

Moc vám děkuji za příjemný, obohacující rozhovor. 

Autor rozhovor: BcA. Pavel Nesit z oddělení komunikace a vnějších vztahů