I. Základní informace

Základní informace o jednotlivých částech státní závěrečné zkoušky naleznete v sekci Pravidla studia.

II. Předpoklady pro konání 1. a 2. části státní zkoušky

Předpoklady pro to, abyste mohli požádat o stanovení termínu 1. a 2. části státní zkoušky (tj. obhajobě diplomové práce a na ni navazující tzv. oborově zaměřené státní zkoušce), jsou následující:

A)  absolvování příslušného předmětu ze skupiny PVP diplomových seminářů,

B)  získání 210 kreditů,

C)  odevzdání diplomové práce a

D)  podání žádosti o stanovení termínu 1. a 2. části státní zkoušky. 

Ad A)

Předpokladem pro absolvování příslušného předmětu ze skupiny PVP diplomových seminářů je splnění jeho korekvizit, tj. především úspěšné složení zkoušky, případně i klauzurní práce z oboru, z něhož se bude skládat 1. a 2. část státní závěrečné zkoušky (čl. 28 odst. 3 Pravidel pro organizaci studia na PF UK):

oborem se rozumí obor, na který je zaměřeno téma diplomové práce;

• je-li téma diplomové práce z Politologie, koná se 2. část státní závěrečné zkoušky z Teorie práva a předpokladem pro jejich složení je úspěšné složení jak zkoušky z Politologie, tak i zkoušky z Teorie práva;

• je-li téma diplomové práce ze Státovědy, koná se 2. část státní závěrečné zkoušky z Ústavního práva a předpokladem pro jejich složení je úspěšné složení jak zkoušky ze státovědy, tak i zkoušky z Ústavního práva;

• je-li téma diplomové práce z Teorie národního hospodářství, koná se 2. část státní závěrečné zkoušky z Obchodního práva nebo z Finančního práva, což určí děkan nebo v jeho zastoupení proděkan pro magisterský studijní program svým rozhodnutím v zadání diplomové práce, a předpokladem pro jejich složení je jak úspěšné složení zkoušky z Teorie národního hospodářství, tak i úspěšné složení zkoušky, případně i klauzurní práce z oboru určeném tímto rozhodnutím děkana, resp. proděkana. 

Ad C)     Odevzdání diplomové práce

Odevzdání diplomové práce upravuje jednak čl. 40 odst. 5 Pravidel pro organizaci studia (dále jen POS), ale také opatření děkana č. 12/2014 upravující podrobnosti pro závěrečné práce, jejich zadávání, odevzdávání a zveřejňování (dále jen Opatření). V této souvislosti připomínám, že diplomová práce je odevzdána teprve ve chvíli, kdy je nejprve do informačního systému nahrána elektronická verze diplomové práce a poté je odevzdán příslušný počet exemplářů vytištěné diplomové práce. Teprve poté, co odevzdáte vytištěnou diplomovou práci, ověří sekretářka příslušné katedry, zda jste předtím nahráli do IS elektronickou verzi diplomové práce, a v informačním systému vyznačí termín odevzdání diplomové práce (čl. 17 až 21 Opatření).

Termín odevzdání diplomové práce je velmi důležitý, neboť se od něj odvíjí lhůta, ve které jste oprávněni složit 1. a 2. část státní zkoušky. Tato lhůta činí podle pravidel pro organizaci studia 90 dnů od odevzdání diplomové práce (čl. 32 odst. 1 POS).

Zároveň je však třeba vzít v úvahu i to, do kdy nejpozději musíte složit 1. a 2. část státní zkoušky, tj. lhůtu, která plyne z čl. 7 odst. 10 Studijního a zkušebního řádu UK. V souladu s tímto ustanovením začíná dvouletá lhůta pro složení 1. a 2. části státní závěrečné zkoušky běžet v okamžiku, kdy jste absolvovali příslušný předmět ze skupiny PVP diplomových seminářů a zároveň získali 210 kreditů. Diplomový seminář je však možné splnit i dříve, než absolvujete  příslušné oborové povinné předměty. Za úspěšně absolvovaný však bude diplomový seminář považován až od okamžiku, kdy budou úspěšně  absolvována poslední jeho korekvizita, tj. poslední oborový povinný předmět. Teprve tímto okamžikem budou připsány kredity za diplomový seminář a teprve od tohoto okamžiku začne běžet výše uvedená dvouletá lhůta. Běh této lhůty si můžete ověřit v SIS v modulu Výsledky zkoušek – prohlížení, na záložce Kontroly.

Ad D)    Podání žádosti o stanovení termínu 1. a 2. části státní zkoušky

Na státní zkoušku se přihlásíte automaticky již dnem odevzdání diplomové práce. Zároveň je však třeba, aby byl stanoven termín pro 1. a 2. část státní zkoušky. Ten může a nemusí být totožný zejména  s ohledem na to, zda je totožné oborové zaměření první a druhé části. Pro sjednocení postupu při stanovení termínu 1. a 2. části státní zkoušky a  pro složení komisí je třeba, abyste vždy s odevzdáním diplomové práce zároveň odevzdaliŽádost o stanovení termínu 1. a 2. části státní zkoušky (dále jen Žádost) na stanoveném formuláři.

Před jeho vyplněním musíte vždy nejprve zvolit správné oborové zaměření  1. a 2. části státní zkoušky. To je ve většině případů totožné, někdy ale ne, a proto je třeba, abyste tomuto kroku věnoval(a) dostatečnou pozornost. V návaznosti na volbu oborového zaměření se totiž mění i informace a údaje, které je třeba v tomto formuláři vyplnit. Vzor vyplněné žádosti naleznete pod tímto odkazem.

Žádost je třeba odevzdat vždy současně s odevzdáním listinné podoby diplomové práce. Do formuláře je pak třeba vyplnit den, kdy je v informačním systému vyznačeno, že jste odevzdal(a) diplomovou práci. Na základě uvedení tohoto termínu se pak ve formuláři automaticky vypočítává uplynutí 90denní lhůty od odevzdání diplomové práce (pokud konec lhůty takto vypočtené dopadne na sobotu, neděli nebo svátek, je konec lhůty nejblíže následující pracovní den). Zároveň je třeba, abyste do formuláře vyplnili i konec dvouleté lhůty pro obhajobu diplomové práce (tento údaj prosím vždy přebírejte z informačního systému).

Poté, co odevzdáte  žádost o stanovení 1. a 2. části státní zkoušky, ověří sekretářka katedry, na které bude probíhat 1. část státní zkoušky, správnost údajů, které jste uvedli, a postoupí tuto žádost vedoucímu katedry. Ten stanoví termíny a složení komisí pro 1., popřípadě i pro 2. část státní zkoušky. Následně bude žádost postoupena na studijní oddělení, které naposledy ověří a zkontroluje v informačním systému, zdali jste skutečně splnil(a) všechny podmínky k tomu, abyste se mohl(a) podrobit 1. a 2. části státní zkoušky. V případě, že tomu tak je, rozhodne děkan nebo v jeho zastoupení proděkan o složení Vaší komise jak pro 1., tak pro 2. část státní zkoušky. O termínu konání 1. a 2. části státní zkoušky pak budete následně informováni sekretářkou katedry (kateder), kde bude probíhat Vaše státní zkouška.

III. Rozpis termínů státních zkoušek pro akademický rok 2014/2015

Termíny státních závěrečných zkoušek pro podzimní období

Nová akreditace:

15. + 25. 9. 2014                    III. (soukromoprávní) a IV. (veřejnoprávní) část SZZK

Stará akreditace:

03. 09. – 12. 09. 2014            II. (veřejnoprávní) část SZZK

16. 09. – 24. 09. 2014            III. (soukromoprávní) část SZZK

V případě zájmu o účast na listopadovém termínu promoce je nutné konat obhajobu diplomové práce nejpozději dne 26. 9. 2014.

Rámcové termíny státních závěrečných zkoušek pro zimní období

Nová akreditace:

20. + 29. 1. 2015                    III. a IV. část SZZK

Stará akreditace:

12. 01. – 28. 01. 2015            II. a III. část SZZK

Upřesněné termíny zimních SZZK budou zveřejněny do 28. 11. 2014.

V případě zájmu o účast na březnovém termínu promoce je nutné konat obhajobu diplomové práce nejpozději dne 29. 1. 2015.

Rámcové termíny státních závěrečných zkoušek pro jarní období

Nová akreditace:

19. 05. -  02. 06. 2015            III. a IV. část SZZK

Stará akreditace:

14. – 22. 05. 2015                  II. a III. část SZZK

Upřesněné termíny jarních SZZK budou zveřejněny do 31. 03. 2015.

V případě zájmu o účast na červnovém termínu promoce je nutné konat obhajobu diplomové práce nejpozději dne 2. 6. 2015.

Upozornění: Pro účast na jarním termínu III. a IV. části státní závěrečné zkoušky (resp. II. a III. části v případě staré akreditace) je důrazně doporučeno získat 300 kreditů nejpozději v zimním semestru. Vzhledem k začátku zkouškového období a termínům zkoušek a zápočtů, které se většinou konají až po termínu, dokdy je nutné splnit předpoklady pro připuštění ke státní zkoušce, není většinou možné absolvovat předměty zapsané v letním semestru v dostatečném předstihu před konáním jarního termínu. V případě tělesné výchovy je vyloučeno absolvovat předmět dříve než v zápočtovém týdnu.

Rámcové termíny státních závěrečných zkoušek pro podzimní období 2015

Nová akreditace:

11. 09. -  02. 10. 2015            III. a IV. část SZZK

Stará akreditace:

02. 09. – 11. 09. 2015            II. a III. část SZZK

Upřesněné termíny podzimních SZZK budou zveřejněny do 26. 06. 2015.

V případě zájmu o účast na listopadovém termínu promoce je nutné konat obhajobu diplomové práce nejpozději dne 2. 10. 2015.

Pozn.: Data konání všech částí státní zkoušky budou upřesněna podle počtu přihlášených studentů.

IV. Sdělení proděkana k pořadí skládání jednotlivých částí státní závěrečné zkoušky

Sdělení proděkana k pořadí skládání jednotlivých částí naleznete v sekci Sdělení proděkana.

V. Výňatek z Pravidel pro organizaci studia na PF UK pro státní závěrečné zkoušky

Čl. 11
Skládání částí státní závěrečné zkoušky
(K čl. 7 odst. 7 Studijního a zkušebního řádu Univerzity)

Počet kreditů nutný pro konání první a druhé části státní závěrečné zkoušky je 210, pro konání třetí nebo čtvrté části státní závěrečné zkoušky je 300. Členění státní závěrečné zkoušky upravuje čl. 28.

Hlava III
Státní závěrečná zkouška

Díl 1
Obecná ustanovení

Čl. 27
Forma státní závěrečné zkoušky

Státní závěrečná zkouška se vždy skládá ústní formou.

Čl. 28
Části státní závěrečné zkoušky

(1)         Státní závěrečná zkouška se člení na první, druhou, třetí a čtvrtou část.

(2)         První částí státní závěrečné zkoušky je obhajoba diplomové práce.

(3)         Není-li dále stanoveno jinak, má druhá část státní závěrečné zkoušky oborové zaměření shodné s oborovým zaměřením tématu diplomové práce, jímž se rozumí: Římské právo, Právní dějiny, Teorie práva, Ústavní právo, Občanské právo hmotné, Občanské právo procesní, Obchodní právo, Pracovní právo, Mezinárodní právo veřejné, Evropské právo, Mezinárodní právo soukromé a právo mezinárodního obchodu, Trestní právo, Správní právo, Finanční právo, Právo životního prostředí a Právo sociálního zabezpečení. Je-li téma diplomové práce z Politologie, koná se druhá část státní závěrečné zkoušky z Teorie práva. Je-li téma diplomové práce ze Státovědy, koná se druhá část státní závěrečné zkoušky z Ústavního práva. Je-li téma diplomové práce z Teorie národního hospodářství, koná se druhá část státní závěrečné zkoušky z Obchodního, popřípadě z Finančního práva. O volbě předmětu rozhoduje děkan na základě vyjádření vedoucích příslušných kateder.

(4)         Třetí část státní závěrečné zkoušky (část „soukromoprávní“) se skládá z tematických okruhů občanské právo hmotné, občanské právo procesní a obchodní právo.

(5)         Čtvrtá část státní závěrečné zkoušky (část „veřejnoprávní“) se skládá z tematických okruhů trestní právo, správní právo a ústavní právo.

Čl. 29
Konání části státní závěrečné zkoušky

(1)         Každá část státní závěrečné zkoušky se koná před zkušební komisí.

(2)         Poradě o hodnocení části státní závěrečné zkoušky musí být přítomni všichni členové zkušební komise.

(3)         Zkoušení musí být přítomni vždy alespoň dva členové zkušební komise.

Čl. 30
Protokol

O průběhu části státní závěrečné zkoušky vede předseda nebo jím pověřený člen zkušební komise protokol. Do protokolu zaznamená složení zkušební komise, vylosované otázky a klasifikaci (známku). Nebude-li zaznamenáno, že k výsledné známce komise dospěla „většinou hlasů“ má se za to, že hlasování bylo jednomyslné. V případě klasifikace „neprospěl/a“ komise dostatečně určitě tuto klasifikaci odůvodní. Do protokolu může komise zaznamenat i jiné skutečnosti z průběhu zkoušky, které považuje za důležité.

Díl 2
První a druhá část státní závěrečné zkoušky

Čl. 31
Zkušební komise

(1)         Zkušební komise pro první část státní závěrečné zkoušky je nejméně tříčlenná, jejími členy jsou zpravidla vedoucí diplomové práce a oponent diplomové práce.

(2)         Předsedy a ostatní členy zkušební komise jmenuje a odvolává zpravidla na návrh vedoucího příslušné katedry děkan. Z děkanem jmenovaných předsedů a členů komisí sestaví vedoucí katedry komisi pro obhajobu konkrétní diplomové práce.

(3)         Zkušební komise pro druhou část státní závěrečné zkoušky může být totožná s komisí pro první část státní zkoušky.

(4)         První a druhou část státní závěrečné zkoušky lze konat v týž den, obě části mohou následovat bezprostředně po sobě.

Čl. 32
Termíny první a druhé části státní závěrečné zkoušky

(1)         Termíny pro konání první a druhé části státní závěrečné zkoušky stanoví vedoucí katedry tak, aby se konaly nejpozději do 90 dnů od odevzdání diplomové práce.

(2)         První a druhá část státní závěrečné zkoušky se mohou konat kdykoliv v průběhu akademického roku v obdobích stanovených děkanem po projednání s vedoucími kateder.

(3)         Na první a druhou část státní závěrečné zkoušky se student přihlašuje spolu s odevzdáním diplomové práce.

(4)         Termín konání první a druhé části státní závěrečné zkoušky bude studentovi sdělen minimálně dva týdny před jejich konáním; se souhlasem studenta je možné tuto lhůtu zkrátit.

(5)         Stanovený termín konání první a druhé části státní závěrečné zkoušky katedra zveřejní na webové stránce a na vývěsce katedry.

(6)         Vedoucím katedry pověřený zaměstnanec zařazený na katedře předá minimálně 48 hodin před konáním první části státní závěrečné zkoušky studijnímu oddělení seznam studentů, kteří jsou na ni přihlášeni. Studijní oddělení připraví a bez zbytečného odkladu na příslušnou katedru dodá protokol pro zápis o konání první a druhé části státní závěrečné zkoušky. Bez protokolu nelze první a druhou část státní zkoušky konat.

(7)         Bezprostředně po skončení první a druhé části státní závěrečné zkoušky se řádně vyplněný protokol vrací na studijní oddělení.

Čl. 33
Omluva

Student se může z oznámeného termínu konání první a druhé části státní závěrečné zkoušky (čl. 32 odst. 4) omluvit na sekretariátu příslušné katedry. V takovém případě může být se souhlasem vedoucího katedry zařazen na jiný termín v daném období pro konání první a druhé části státní závěrečné zkoušky.

Čl. 34
Opakování zkoušky

(1)         V případě opakování první části státní závěrečné zkoušky zkušební komise rozhodne o tom, zda je třeba diplomovou práci přepracovat. Rozhodne-li zkušební komise, že je třeba diplomovou práci přepracovat, může zároveň navrhnout vedoucímu katedry změnu vedoucího diplomové práce. O návrhu rozhodne vedoucí katedry bez zbytečného odkladu.

(2)         Opakování první části státní závěrečné zkoušky je možné nejdříve za tři měsíce po konání neúspěšné obhajoby. Pro druhou část platí ustanovení předchozí věty obdobně.

Čl. 35
Plagiátorství

Zjistí-li zkušební komise pro první část státní závěrečné zkoušky, že odevzdaná diplomová práce je zcela nebo zčásti opsána bez udání příslušného zdroje (plagiát), poskytne studentovi možnost, aby se k této skutečnosti vyjádřil. V případě nepochybného zjištění bude student hodnocen „neprospěl“ a předseda zkušební komise podá děkanovi podnět k zahájení disciplinárního řízení se studentem.

Čl. 36
Průběh zkoušky

(1)         První i druhá část státní závěrečné zkoušky je zahájena předsedou zkušební komise. Student se prokáže výkazem o studiu (indexem), na výzvu předsedy zkušební komise i dalším dokladem totožnosti.

(2)         Průběh první i druhé části státní závěrečné zkoušky řídí předseda zkušební komise.

(3)         Součástí protokolu o konání první části státní zkoušky jsou posudky vedoucího a oponenta diplomové práce.

Čl. 37
Zkušební otázky

(1)         Vedoucí příslušné katedry zveřejní zkušební otázky k druhé části státní závěrečné zkoušky před zahájením akademického roku.

(2)         Počet otázek se pro každé oborové zaměření (čl. 28 odst. 3) stanoví v rozmezí 15 až 40.

(3)         Zkušební otázky si student losuje, po jejich vylosování má přiměřený čas na přípravu.

Díl 4
Třetí a čtvrtá část státní závěrečné zkoušky

Čl. 44
Termíny třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky

(1)         Třetí a čtvrtá část státní závěrečné zkoušky se koná v jarních, podzimních a zimních obdobích v rámci příslušných zkouškových období. Studenti se přihlašují nebo potvrzují svou účast pro jarní období (květen, červen) nejpozději do 15. března, pro podzimní období (září, říjen) nejpozději do 15. června a pro zimní období (leden, únor) nejpozději do 15. listopadu. Přihlášky nebo potvrzení se podávají na studijním oddělení. Na konkrétní termín zkoušky budou studenti pozváni. Stanovený termín je závazný a může být změněn jen na žádost studenta a se souhlasem studijního oddělení.

(2)         Student se může z termínu konání třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky omluvit na studijním oddělení, a to nejpozději 24 hodin před termínem, na který byl pozván. Omluvy se přijímají u příslušné studijní referentky i elektronickou formou. Omluvený student může být se souhlasem proděkana pro magisterské studium zařazen na jiný termín téhož období pro konání poslední části státní závěrečné zkoušky, nebráni-li tomu kapacitní důvody.

(3)         Student může konat třetí a čtvrtou část státní závěrečné zkoušky v jím zvoleném pořadí.

(4)         Třetí  a  čtvrtá  část  státní  závěrečné  zkoušky  jsou  hodnoceny  samostatnými známkami.

Čl. 45
Organizace třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky

(1)         Třetí a čtvrtá část státní závěrečné zkoušky jsou organizovány vždy tak, aby student mohl vykonat obě části v jednom zkouškovém období pro konání poslední části státní závěrečné zkoušky. Rozmezí mezi jednotlivými termíny pro vykonání obou částí státní zkoušky bude zpravidla alespoň 6 kalendářních dnů.

(2)         Dopolední blok třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky začíná ve stanovených dnech v 9:00 hod., odpolední blok ve 13:30 hod. V uvedených časech je třetí a čtvrtá část státní zkoušky zahájena losováním studentů k jednotlivým komisím.

(3)         Maximální počet studentů přizvaných k jedné komisi u třetí a čtvrté části státní zkoušky jsou v dopoledním bloku čtyři studenti, v odpoledním bloku pět studentů.

Čl. 46
Složení zkušebních komisí

(1)         Vedoucí příslušných kateder navrhnou děkanovi členy zkušebních komisí pro třetí a čtvrtou část státní závěrečné zkoušky. Členy komisí mohou být též odborníci z právní praxe schválení vědeckou radou fakulty nebo profesoři jmenovaní v oboru příbuzném příslušnému tematickému okruhu.

(2)         Pro každý termín třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky budou ustaveny alespoň dvě zkušební komise. Komise jsou nejméně tříčlenné.

(3)         Na výzvu studijního oddělení katedry navrhnou vedoucí kateder členy pro složení zkušebních komisí pro dané období pro konání třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky. O složení zkušebních komisí a určení předsedy, jakož i o případných změnách, rozhoduje děkan.

Čl. 47
Přiřazování studentů ke zkušebním komisím

(1)         Studenti jsou přidělováni do jednotlivých zkušebních komisí losem.

(2)         Losování studentů do komisí řídí proděkan pro magisterský studijní program, nebo jiný jím pověřený akademický pracovník. Výsledek losování bude neprodleně zveřejněn před místností, do níž byl student pozván k vykonání třetí nebo čtvrté části státní závěrečné zkoušky.

Čl. 48
Průběh třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky

(1)         Třetí a čtvrtá část státní závěrečné zkoušky je zahájena předsedou zkušební komise, který provede prezenci studentů a poučí je o průběhu příslušné části státní závěrečné zkoušky. Při prezenci se student prokáže výkazem o studiu (indexem), na výzvu předsedy komise i dalším dokladem totožnosti. Výkaz o studiu (index) student předá předsedovi komise, který mu jej při vyhlašování výsledků státní zkoušky vrátí.

(2)         Odstoupí-li student od zkoušky, bude klasifikován „neprospěl/a“. Odstoupí-li před vylosováním otázek, uvede se do protokolu: „odstoupil/a po zahájení zkoušky“. Odstoupí-li po vylosování otázek, uvedou se do protokolu vylosované otázky a poznámka „odstoupil po vylosování otázek“ nebo “odstoupil v průběhu zkoušky“.

(3)         Nekoná-li student, který byl přítomen při prezenci, zkoušku, aniž by se omluvil, hledí se na něj, jako by od zkoušky odstoupil. Důvodnost případné omluvy posoudí předseda zkušební komise.

(4)         Zkušební otázky si student losuje. K losování budou za jednotlivé tematické okruhy k dispozici texty otázek opatřené čísly podle zveřejněného seznamu otázek. Po vylosování otázek má student přiměřený čas (minimálně 20 minut) na přípravu. Pořadí odpovědí na otázky si student zvolí před zahájením odpovědí.

(5)         Student může se souhlasem člena zkušební komise nahlédnout v průběhu odpovědi do relevantního právního předpisu.

(6)         Do protokolu zkušební komise zaznamená jako dílčí údaj klasifikaci v jednotlivých tematických okruzích.

(7)         Pokud student při třetí nebo čtvrté části státní zkoušky projeví u  kteréhokoli z tematických okruhů zcela zásadní neznalosti, předseda zkušební komise může na návrh příslušného člena komise (zkoušejícího) zkoušku přerušit. Komise může v takovém případě rozhodnout, že se příslušná část státní zkoušky předčasně ukončuje a student je klasifikován známkou „neprospěl/a“; důvody se uvedou v protokolu. Na požádání studenta se do protokolu uvede jeho vyjádření.

(8)         V případě klasifikace "neprospěl/a" student opakuje příslušnou část státní závěrečné zkoušky ze všech tematických okruhů.

(9)         Nebyla-li třetí nebo čtvrtá část státní závěrečné zkoušky ukončena podle odstavce 8, rozhoduje zkušební komise o výsledku příslušné části státní závěrečné zkoušky v neveřejném zasedání. Student, který prospěl většinou hlasů, je klasifikován známkou „dobře“. U studenta, který prospěl všemi hlasy, komise hlasuje o známce. Návrh podává předseda komise  na  základě  dílčích  návrhů  jednotlivých  členů  komise.  Při  hlasování  o  známce rozhoduje v případě rovnosti hlasů hlas předsedy komise. V případě klasifikace „neprospěl/a“ student opakuje celou část státní závěrečné zkoušky

(10)      Výsledné hodnocení se vyhlašuje veřejně.

Čl. 49
Zkušební otázky

(1)         Příslušné katedry nejpozději před zahájením akademického roku zveřejní otázky ke každému tematickému okruhu třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky.

(2)         Z každého tematického okruhu třetí a čtvrté části státní závěrečné zkoušky budou vytvořeny dva koše otázek v počtu 20 až 30 otázek v každém koši. Z každého koše bude losováno po jedné otázce. Je-li to účelné, mohou být, po dohodě příslušných vedoucích kateder, společné otázky pro více tematických okruhů téže části státní zkoušky. Vedoucí předem určí, budou-li losovány obě otázky za daný tematický okruh ve dvojici nebo samostatně.